Akát dává jeden z nejlepších medů. Napovím, proč
Jestli lze nějaký strom považovat za urputného válečníka, který dobývá nová území a ve svém okolí nesnese žádné konkurenty, pak je to určitě akát. Právě jeho odolnost a nezdolnost jsou možná tím důvodem, proč z něj máme jeden z nejlepších a nejléčivějších medů vůbec. O takovém stromu vám musím povědět něco více.
Trnovník akát (též akát bílý, latinsky Robinia acacia) patří do čeledi bobovitých. To znamená, že je vzdálený příbuzný s cizrnou, čočkou, fazolí, hrachem, jetelem, lékořicí, podzemnicí olejnou či sójou.
A jen tak si na něj nepřijdete. Líbí se mu skoro na všech půdách, roste v nížinách i vysoko v horách, netrpí chorobami. Nevadí mu sucho, oheň, kouř, znečištění, sůl, tvrdá půda. Odolává hnilobě i v zemi. Můžete do něj řezat, zvěř ho okusovat, ale s ním to ani nehne. Zkrátka drsňák.
Podle toho se také chová. Chemicky omezuje dřeviny v okolí, takže vedle něj s výjimkou bezu černého nevydrží žádná rostlina. Volné místo rychle zabírá kořenovými výmladky. Zkuste se pak takového dobyvatele zbavit!
Akát má výborné dřevo, vyjímá se v alejích
Naštěstí nám akát kromě skvělého medu dává také výborné, tvrdé a pevné dřevo, byť často pokroucené. Takové se hodí na ploty, kůly a ohrady – prostě nehnije. Vyrábí se z něj zahradní nábytek, čluny, umělecké předměty a namáhané části nástrojů (rukojeti, násady, čepy, kolíky). Dobře se s ním topí.
Vyzkoušejte naše top ochucené medy:
ananasový | dračí ovoce | zázvorový | jahody s vanilkou | banánový
Krásná, pravidelná a košatá koruna předurčuje akát k vysazování do alejí. Do jeho stínu se ukryjete například v plzeňské aleji Kilometrovka, která se v údolí řeky Mže táhne od roku 1893. Nedaleko západočeské metropole si můžete vychutnat vůni proslulého Kasejovického akátu. Jeho obvod kmene 389 centimetrů už překonal i památný akát pod Vačinou u Tachova, který uhynul v roce 2000.
Akát kvete v květnu, užitek je z něj po celý rok
Akát (nezaměňovat s tropickou akácií, s ní nemá nic společného) nejvíce voní v květnu a červnu, kdy kvetou hrozny jeho bílých květů. Včelky na ně létají z široka, daleka. Nabírají sladký nektar a s ním i řadu užitečných látek jako:
- třísloviny,
- glykosidy (amygdalin),
- vonné silice (nerol, linalol),
- aminokyseliny (asparagin),
- kyseliny (antranilovou, glykosiringovou),
- flavonoidy (akaciin, kempferol, myricetin, robinin).
Pozitivní působení akátu oceníte hlavně při potížích s trávením. Využívá se při křečích, překyselení a vředech žaludku, podporuje i jeho činnost (a také střev). Trpíte stresem, psychickým vyčerpáním? Akát nezklame. Navíc pomáhá při zánětech, revmatismu a obtížích vylučovací soustavy.
Akát je jedovatý, ale medu to nevadí
A kde se vlastně v české kotlince akát vzal?
Ze Severní Ameriky ho do Evropy dovezl francouzský botanik Jean Robin na začátku 17. století. Už o sto let později se objevuje v Českém království. Navzdory jedovatosti (s výjimkou květů) a krátkověkosti (žije asi 200 let) si tady invazní dareba získal značnou oblibu. Když ten med z něj je tak dobrý!
Další zajímavé články na našem blogu
- Povídání o medových stromech: lípa
- Pomáháme včelám a sejeme luční květiny
- Jak skladovat med v lednici
- Med jako L É K: na zácpu
- Proč horký čaj medu nevadí