Med jako lék v Ebersově papyru
Asi není náhodou, že mezi nejstarší a nejvzácnější egyptské písemnosti patří Ebersův papyrus, který shrnuje lékařské a léčitelské vědomosti z éry faraónů. A rovněž nebude náhodou, že významnou část z uvedených receptů tvoří využití medu v medicíně. Inu, už i staří Egypťané věděli, že včelky nám nosí zdraví.
Ebersův papyrus má délku zhruba 20 metrů. Na 110 stránkách se v egyptském hieratickém písmu objevuje 875 receptů, přípravků a magických předpisů. Chybět nemůžou ani zaklínadla sloužící k vyhánění zlých duchů způsobujících nemoci.
K čemu sloužil med v Egyptě. A nejen faraónům
O medu a jeho léčivých účincích se Ebersův papyrus zmiňuje v celkem 147 receptech. V naprosté většině jde popis přípravků pro léčení vnějších zranění. Někdy se med používal samostatně (včetně konzumace), jindy v kombinaci s olejem (napouštěly se jím obvazy pro rekonvalescenci) a často ve směsi s bylinami, živočišnými látkami nebo anorganickými sloučeninami.
Široké využití medu ve starověkém Egyptu zahrnovalo ošetření zánětů, ran, vředů či popálenin. Kromě zánětu spojivek se s ním léčila i plešatost, uvolňovaly zatuhlé klouby a dokonce platil za antikoncepci (v podobě pesaru, do kterého se přidala ještě vlna, datle a arabská guma). Med se používal po jednoduchých (propíchávání uší) a středně náročných zákrocích (obřízka), ale též na podporu hojení po složitějších operacích.
My rozhodně takové kejkle s medem nedoporučujeme. Raději ochuceného medu využijte k prevenci a léčení zdravotních neduhů prověřeným způsobem.
- Náš tip: další možností je vyzkoušet některou z babských rad, často velmi dobře fungují!
S Ebersovým papyrem v běhu století
Ebersův papyrus je bezpochyby nejrozsáhlejší dochovaný záznam staroegyptského lékařství a zřejmě také nejstarší písemný dokument potvrzující využití medu našimi předky. Datací spadá zhruba do roku 1550 před naším letopočtem, tedy do devátého roku vlády faraóna Amenhotepa I. Odborníci jsou si však téměř jisti, že se jedná o kopii textu ještě staršího!
K objevu Ebersova papyru došlo během zimy 1873 až 1874 v thébské nekropoli (dnešní Luxor) nedaleko břehů Nilu. Prý se nacházel mezi nohama mumie, která měla chránit jeho medová tajemství. Své pojmenování získal po význačném německém egyptologovi Georgovi Ebersovi a dnes si ho můžete prohlédnout v knihovně Lipské university.