Pohanka je pseudoobilovina, ale pro lidské tělo opravdu důležitá

23.3.2024

Zdá se vám název pohanky tak trochu pohanský? To máte správný pocit a já vám hned povím, jak to s pojmenováním této znovuobjevené rostliny bylo ve skutečnosti. K tomu o pohance přidám hrst zajímavostí, údaje o jejím složení a popíšu, jak může ovlivnit naše zdraví.

Pohankový med

Pohanku pěstovali na Dálném východě snad odnepaměti. Nenáročná, přizpůsobivá, snad jen háklivá na jarní mrazíky – dařilo se jí i na himálajských svazích. Lidé si jí tam považovali: snadno se připravovala, dobře nasytila, do těla přinášela sílu. Chutnala i domácím zvířatům a dokázala oživit půdu pro další plodiny. Včely z ní dělaly skvělý pohankový med.

Pohanka není obilovina ani luštěnina

Na západ pohanku (latinsky Fagopyrum, čeleď rdesnovitých – ještě třeba šťovík, truskavec, hroznatec a hadí kořen) šířili vojáci. Na dobyvačných výpravách si z ní vařili vydatnou kašičku. Mongolové a Turci, Saracéni a Tataři, prostě v očích našince pohané. A tak se pro novou rostlinu vžilo označení pohanka.

Pod českými a moravskými horami se rychle uchytila už na konci 12. století. A brzy se zařadila do jídelníčku lidových vrstev. Z pohankové mouky se pekl chleba a placky, dělala se z ní kaše, hodně populární se stala hlavně na Moravě. Její taková jiná chuť se vylepšovala česnekem, cibulí, houbami, ovocem nebo třeba medem.

Pohankový med

České a moravské stoly začala pohanka vyklízet v 18. století. Jedná se o pseudoobilovinu, její oloupaná semena (kroupy) se podobají zrní, ale obilí to není. A nahradily ji brambory, kukuřice, rýže, tenkrát moderní novinky ze zámoří. Nakonec se vytratila úplně, kdo by před křupavým loupákem dával ke snídani přednost kaši z pohanky.

Co obsahuje pohanka a co léčí

V posledních letech, díky rozvoji zdravého stravování, zažívá pohanka renesanci. Tak to vidíte, pohanka je opět „in“, tuzemští zemědělci dokonce zájem nestíhají uspokojit. Neobsahuje lepek a často se řadí mezi superpotraviny. Aby ne, když obsahuje:

flavonoid rutin,
esenciální aminokyseliny,
snadno stravitelné bílkoviny,
hodně rozpustné i nerozpustné vlákniny,
mastné kyseliny (zvláště kyseliny linoleové),
vitamíny B₁, B₂, B₃ (niacin), C, E (tokoferol) a cholin,
minerály (draslík, fosfor, mangan, měď, selen, vápník, zinek, železo).

Kromě toho, že je pohanka vhodná pro bezlepkovou dietu, výrazně pomáhá cévám. Zvyšováním pružnosti jejich stěn vám může ulevit, když často krvácíte z nosu či dásní, trpíte popraskanými žilkami v obličeji, křečovými žilami nebo silnou menstruací. Pohanka také snižuje hladinu cholesterolu v krvi, zlepšuje činnost střev a tlumí obtíže s hemoroidy.

Další zajímavé články o medu

Proč je med od včelaře nejlepší

Říká se to často: nejlepší med je přímo od včelaře. Může se za něj totiž zaručit. Med sice vyrábí včely, jenže včelař svými zásahy ovlivňuje, jak kvalitní...

Přečtěte si VÍCE