Doprava na výdejní boxy za 1 Kč 🚚

Venkov & styl, 07/2024: článek VČELSTVO: sehrané společenství

Včely jsou fascinující živočichové, čím více je poznáváte, tím více nad nimi žasnete. Alespoň kousek z úžasného včelího světa představil čtenářům časopis Venkov & styl ve svém červencovém čísle. A my jsme moc rádi, že jsme do něj mohli přispět odborným komentářem a řadou zajímavostí.

Včelařství Domovina

Venkov & styl patří do skupiny periodik pod oblíbeným magazínem Marianne. Zaměřuje se na tradice, bydlení, řemesla, výlety, dekor, jídlo a přírodu v propojení s rurálním způsobem života. Vy si o soubojích včelstev, včelích samotářkách a kukačkách, hmyzím profesním růstu a spoustě dalších příběhů ze včelí říše můžete přečíst v článku:

VČELSTVO: sehrané společenství

Jak by člověku bylo, kdyby mu uletěly včely navždy? Nešťastně. Nešťastná by byla celá příroda, odchod včel znamená pohromu! Těžko by se hledala náhrada za zdatného opylovače a užitečného tvora, jakým je včela. Dříč, který denně navštíví tisíce květů.

Způsob, jímž včely ve svém společenství fungují, je fascinující. Udivuje laiky i včelaře, ač se chovu včel věnují roky. Potvrzuje to Josef Kölbl z Včelařství Domovina na Vysočině. „Včelstvo je super sehraný organismus seřízený jako švýcarské hodinky. Včely bezchybně a efektivně spolupracují, aby byly připravené na zimu a nic je nepřekvapilo. Jsou oddané jediné věci: přežití celého společenství,“ říká zkušený včelař a nezapomíná zmínit druhou stránku věci. Fakt, že včely – de facto jednotlivá včelstva – se mezi sebou dokážou chovat také jako nelítostní konkurenti…

PILNÝ DRAVEC

Článek o včelách se Včelařstvím Domovina v měsíčníku Venkov & styl

Není snůška? Silnější včelstvo se tedy nerozpakuje bez skrupulí a spolehlivě zahubit slabšího souseda. Napadne ho, vezme mu zásoby… Oslabenější se útoku nedokáže bránit. I zde fungují zákony přírody ve smyslu, že slabší prohrává,“ vysvětluje Kölbl. Odbornost a pracovní činnosti včel v úlu se liší. Včela se po vylíhnutí z buňky stará nejprve o úklid. Když jí posléze zduří hltanová žláza a začne produkovat mateří kašičku (okolo 5. až 6. dne života), mění se v krmičku. Jejím úkolem je krmit larvy a další potomky v úle, ale hlavně – privilegovaně a celoživotně – královnu matku. Kariérní a profesní růst se tím nezastavuje!

Z krmiček se dvanáctý den po vylíhnutí stávají stavitelky, a to aktivací voskotvorné žlázy, jíž začnou včely vylučovat voskové šupinky. Z tohoto materiálu pak budují plásty k uložení zásob medu a pylu i k odchovu plodu. Pomyslná dospělost včely nastává 18. až 21. den života a tehdy se rozhoduje: kdo se stane strážkyní? Ty, které nakonec stráží, musí počítat s tím, že při obraně a ochraně úlu můžou přijít o život. Největší nebezpečí však čeká včely až na vrcholu kariéry, když se stanou létavkami. Nejhorší nástrahy se totiž objevují venku, kam se létavky pravidelně vydávají. Některé sbírají nektar a obstarávají tím potravu pro včelstvo, jiné jsou expertkami na donášení vody do úlu, další fungují jako sběračky propolisu… V každém případě jde o extrémně náročné práce.

SAMOTÁŘKY A KUKAČKY

Krom společenských druhů včel, kam se řadí i nejznámější a nejrozšířenější včela medonosná, žije řada druhů včel samotářských. Jen u nás asi 620! I samotářky jsou užitečné, opylují mnohé rostliny, kterým pomáhají tvořit semena. Samotářské včely jsou zajímavé už jen jmény, ta často odkazují na jejich způsob života, specializaci práce, tvar těla. Například pískorypky umějí vyhrabávat do písku komůrky a jednotlivě do nich klást vajíčka. Čalounice tak činí sešitím útržků listí, zednice jsou nepřekonatelné v umění zazdít svůj prostor pomocí slin a hlíny. Drvodělka fialová svojí velikostí leckdy zastíní sršeň obecnou, a jak jméno napovídá, umí se neohroženě zakusovat do dřeva! Přestože se tyto druhy včel označují za samotářské, společnosti se plně nestraní.

Včelařství Domovina

Některé si staví obydlí blízko jiných, jiné (ploskočelka) obývají i hnízdo společné. Ony ploskočelky jsou zajímavé také jinak – jejich bydliště zakládá sama královna, dělnice se přidávají později. To je rozdíl oproti včele medonosné, kde se nové hnízdo zakládá rojením mnoha dělnic spolu se starou královnou. Hnízdo samotářské včely je někdy vydáno všanc včelám, které se nechtějí o své potomstvo starat. A v podstatě ani nemohou, protože k tomu účelu nemají vyvinut nutný pylosběrný aparát. Tyto „včelí kukačky“ využijí příhodného okamžiku, kdy se samotářská včela vydává na sběr pylu. V nestřežené chvíli vniknou do jejího hnízda a nakladou v něm vajíčka. „Kukaččí“ mláďata se pak živí larvami a zásobami hostitelské samotářky.

ŽIVOT BEZ VČEL?

Albert Einstein na jednom vědeckém sympoziu prohlásil, že vymřou-li včely, lidstvu zůstanou čtyři roky života. Těžko říci, nakolik je to tvrzení nadsazené… Nicméně bez včel by se život na planetě změnil, a to i ekosystém. „Včela není jediný opylovač, ale nejvýznamnější. Rostliny, které jsou závislé na její práci, by opylované nebyly, tudíž by se nemnožily. Některé druhy rostlin by zanikly, což by mělo negativní dopady na zemědělský sektor i na celou přírodu,“ varuje Kölbl. Co dělat, aby k rapidnímu úbytku včel a hmyzu nedocházelo?

Článek o včelách se Včelařstvím Domovina v měsíčníku Venkov & styl

Máte-li zahradu, můžete se starat, aby na ní včely měly pastvu, aby pro ně byla bohatým zdrojem snůšky, nektaru, pylu. To lze zajistit tím, že na ní budete pěstovat rostliny vhodné pro včely i hmyz. Jim i přírodě prospějete tím, že nebudete se zahradou hospodařit dle trendů a módy, ale v souladu s hmyzím životem. Na včelí farmě proto nabízíme směs semínek do truhlíků nebo země, luční květy, jimiž uděláte včelám dobrou službu a sobě radost,“ míní včelař a dodává, že se rozhořčuje nad tím, jak se u nás občas hospodaří s krajinou a lesy. „Pokud je zemědělství vedeno jen myšlenkou na maximalizaci výkonu i výnosu, vidíme problematické důsledky takového jednání všude. Úbytek včel a hmyzu je do značné míry způsoben stylem hospodaření, o tom jsem přesvědčený,“ uzavírá Kölbl.

VČELSTVO: sehrané společenství

Strany 76–79/Fauna | Venkov & styl, číslo 7/2024

Další média, kde jsme zabzzzučeli